Svátek má: Vladimír

Politika

Velikost textu:

Roček: Byly kazachstánské nepokoje také v režii londýnské MI6?

Roček: Byly kazachstánské nepokoje také v režii londýnské MI6?

Teprve s koncem ledna se začíná pomalu skládat obraz toho, co se stalo, když začaly 2. ledna v Kazachstánu pokojné protesty ve městě Zhanaozen. Rozšířily se po celé zemi a přerostly v násilné střety.

František Roček, publicista
23. ledna 2022 - 07:20

Napětí ve společnosti kvůli růstu cen bylo dlouhodobé a eskalovalo. Probíhá vyšetřování kazachstánské bezpečnostní služby nebezpečí nepokojů bagatelizovaly. Napětí mezi lidmi si samozřejmě všimli též islamistické skupiny, západní služby i ruská rozvědka.
 
Kdo nastartoval násilí?

V médiích, a v žumpě internetu, dumají, že pokojné protesty změnily v násilné
  1. gangy, aby mohly v chaosu loupit,
  2.  islamistické skupiny,
  3. gangy placené a řízené zájmovými skupinami v rámci konkurenčních místních korporací napojených na různé západní podnikatelské skupiny,
  4. agenti západních tajných služeb (zvláště CIA a britské MI6 ve spolupráci s proradnými Turky) využívající některé z předtím vyjmenovaných skupin.
Vyberte si z možných pachatelů.

Opoziční (protiruské a protičínské) eurasianet.org 19. ledna 2022 nabídl zajímavé řešení rébusu popisem nepokojů ve třetím největším městě Kazachstánu v Shymkentu 4. ledna:

Obchodníci slyšeli, že aktivisté v centru města jsou zatýkáni při protestech a proto se dav šel k radnici. Podle Dilary Isaové, korespondentky Azattyk, kazašské služby Rádia svobodná Evropa (RFE/RL), lidé v davu prosili ostatní, aby zachovali pokoj. Popsala, jak jeden muž křičel: „Nedělejme hluk. Nedovolme chuligánství.“ Ve 22:30 hod. však lidé začali být hluční. Policie začala používat slzný plyn.

Isa z Azattyku uvedla, že nálada se náhle změnila. Agresivní muži, někteří v krátkých kalhotách a vousech, byli identifikováni jako členové konzervativní islámské skupiny, v davu začali rozbíjet policejní auta. Také požadovali, aby přestala natáčet. Tito muži „nevypadali jako demonstranti, kteří během dne pokojně předkládali požadavky, zpívali státní hymnu a navzájem se žádali, aby nepodléhali provokacím“. Bylo to, jako by skupina pogromistů cíleně přišla na náměstí, aby vytvořila chaos,“ napsala Isa.

Autorka podporuje myšlenku, že někdo z místní elity se zmocnil nepokojů pomocí najatých násilníků. Vandalové vyřadili z provozu kamery monitorující provoz ve městě.

Ochránce práv veteránů a politický pozorovatel Jevgenij Žovtis upozornil na „islamisty a kriminální živly infiltrované loajalisty k místním elitám“, kteří podle něj působí v jižních městech, jako je Shymkent a Almaty. Tyto skupiny eskalovaly násilí proti policii.



Kdo chtěl mít z nepokojů užitek?

Z hlediska technologie moci lze přijmout hypotézu, že protesty mohly vzniknout spontánně a stačila o tom zmínka mezi lidmi pomocí mobilů a lidé stovky kilometrů daleko též vyšli také do ulic protestovat proti mizerné ekonomické situaci.

Protesty byly základním jevem, formou komunikace, kolektivní vyslovení nesouhlasu s vládní ekonomickou politikou.

Vyvolání násilných nepokojů vedoucích ke střelbě a úmrtí mezi civilisty je ideální prostředek k další eskalaci násilí. Taková situace je výhodná pro chaos, který může regionálně vést k pokus o násilnému převzetí moci. 

Podobně jako v USA různé protipolicejní, genderové, antirasistické a kdo ví jaké hysterie, se zvrhnou v násilné poskytující ideální prostředí pro rozsáhlé drancování i vraždy. Takové násilné akce jsou i krásně fotogenické – hořící budovy a automobily jsou „hezčí“ než jenom nějaké transparenty s hesly. Také hořící pneumatiky jsou důležité s jejich černým kouřem nad ulicemi nebo městy. Poprvé jsme to viděl v Íránu 1978 a fungovalo to. Potom skoro vždy, i v Paříži a jinde v Evropě, v USA skoro vždy.

Určité představy o využití (zneužití) protestů měly jistě i mafiánskou – ekonomické skupiny. Ti všichni dohromady vytvořili polévku hystericky násilných „protestů“.

Dosud nejasná je míra zapojení „inženýrů barevných revolucí“ ze západních tajných služeb, především z CIA a MI6. V diskuzích na pavlačích internetu se často objevuje podvraťácká britská mocenská politika jako zdroj nebezpečí pro střední Asii.

Např. v článku „Britská rozvědka zesiluje svůj boj proti Rusku a Číně ve Střední Asii“ vydaném v internetovém magazínu „New Eastern Outlook“ sídlící v Moskvě  je uvedeno: „Jmenování Richarda Moora, bývalého velvyslance v Turecku, do čela britské zahraniční zpravodajské služby MI6 v červnu 2020 bylo krokem k posílení britské pozice ve středoasijském divadle. Není jen oddaným rusofobem, ale také zuřivým apologetou Velké Turanie: tedy úspěchu panturkistické aspirace na vytvoření státu sjednocujícího turkicky mluvící národy ve střední Asii, na Kavkaze a dokonce i v ruských federálních republikách Volží, Uralu a severního Kavkazu. Richard Moore se o tento projekt dlouhodobě stará.

Klíčem k londýnským plánům v této oblasti je získání podpory Erdogana, prezidenta Turecké republiky Erdogana, a současný šéf MI6 pracoval na realizaci tohoto cíle během svého velvyslanectví v Turecku v letech 2014-2018. Za tímto účelem Moore organizoval opakované návštěvy Británie, kde se turecký vůdce setkal se zástupci svého politicko-vojenského establishmentu; vždy podporoval Erodganův kurz pro Turecko v jeho oficiálních prohlášeních… Od náhlého ochlazení postoje Ankary k USA a EU po neúspěšném převratu v roce 2016… se Británie prakticky stala předním spojencem Turecka na Západě, přičemž ústřední roli hraje Richard Moore. Prostřednictvím Erdogana Navázal Moore přátelský vztah s ázerbájdžánským vedením; prostřednictvím Erdogana aktivně sledoval situaci na severním Kavkaze a v bývalých sovětských republikách Střední Asie. Britské orgány … projevily zvláštní horlivost pro posílení postavení Británie ve Střední Asii prostřednictvím svého zapojení se starší dcerou Nursultana Nazarbajeva…

… Británie aktivně využívá nevládní organizace působící v oblasti vzdělávání k promítání ideologického vlivu Londýna. Jedním z nich je University of Central Asia, založená nadací Aga Khan (se sídlem v Londýně) a s pobočkami v Kazachstánu (Tekeli), Tádžikistánu (Khorog) a Kyrgyzstánu (Naryn)…“

Ale zatím nejsou k dispozici jasná data, jenom řada indicií. Výše uvedený článek končí pragmaticky i ideologicky zároveň: „Britská vládnoucí třída projevuje niternou historickou nenávist k Rusku, která má kořeny v antikomunismu a jeho vlastní imperiální minulosti. Přidejte k tomu jeho iluzi jedinečného a rovnocenného partnerství s americkým impériem, jeho ústřední postavení v globálním finančním systému a není pochyb o tom, že podmíněná reakce britské vlády bude v souladu se strategií CIA a M16 pro změnu režimu v Eurasii.“

Nemožné na počkání, zázrak do týdne


Aktivace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) byla možná, protože kazachstánský prezident Tokajev se odvolával na hrozbu pro národní bezpečnost a suverenitu Kazachstánu, způsobenou mimo jiné vnějším vměšováním. Takže CSTO se rozhodla vyslat mírové síly, aby normalizovaly situaci, "na omezenou dobu".

Levicově zaměřený publicista Pepe Escobar o této situaci uvedl 6.1. 2020, že „obvyklí destabilizující podezřelí jsou dobře známí. Nemusí mít dosah, politický vliv a potřebné množství trojských koní, aby udrželi Kazachstán v ohni na neurčito. Přinejmenším samotní trojští koně jsou jasní. Chtějí okamžité propuštění politických vězňů; změna režimu; prozatímní vláda "seriózních" občanů; a "stažení všech aliancí s Ruskem". Prostě americko – britská politická rétorika.

Operace CSTO v Kazachstánu byla úspěšná. Objevily se spekulace, že se na nepokojích mohli podílet ruští agenti, aby tam mohli Rusové bleskově vtrhnout a Kazachstán zachránit… Proč? Protože na žádost o pomoc reagovalo Rusko bleskově. V médiích se dokonce Lukašenko vytahoval, že akce byla dohodnuta prezidenty Ruska a Běloruska během jedné hodiny.

Ruská tisková agentura TASS 15.01.2022 napsala, co uvedl běloruský prezident Alexandr Lukašenko:
Řeknu víc, aniž bych se chlubil. Celá tato operace, až do detailů, byla navržena dvěma prezidenty – Ruskem a Běloruskem – během jedné hodiny. Ministerstva obrany pod vedením [ruského ministra obrany Sergeje] Šojgu a [běloruského ministra obrany Viktora] Khrenina podrobně rozpracovala plán obou prezidentů v generálních štábech a během několika hodin první letadla letěla do Kazachstánu. Vše proběhlo rychle a rozhodně, bez váhání," řekl Lukašenko na setkání s běloruskými mírovými jednotkami po jejich návratu z Kazachstánu.


Co bylo za rychlou reakcí?

Rozkaz k zahájení akce nikoho ze šéfů států CSTO nepřekvapil, protože bylo již delší dobu zřejmé, že sociální napětí v Kazachstánu narůstá. Proto nepokoje z 2. ledna 2022 bylo jasným signálem. Ihned ruská tajná služba upozornila, že je třeba se připravit na možnou potřebu intervence v Kazachstánu.

Proto po obdržení oficiální žádosti bylo jasné, které jednotky budou během řádů hodin dopraveny na letiště, stejně jako příprava transportních letadel k vzletu. Respektive bylo možné, aby nejméně desítka letadel mohla odstartovat již do hodiny od vydání rozkazu. Nejednalo se o bleskovou akci, ale o akci technicky bezproblémovou.

Plukovník Olžas Chusajnov  z kazašského ministerstva obrany o časové ose zásahu řekl, že vojáci byli nasazeni od 6. ledna. „Více než 2000 lidí a 250 jednotek techniky bylo přepraveno v nejkratším možném čase pomocí ruských vojenských letadel. Síly protivzdušné obrany zajišťovaly bezpečný přelet vojenských transportních letounů nad kazašským územím. Výsadkové jednotky hlídaly a bránily letiště v Almaty, kam přilétaly hlavní jednotky kolektivních mírových sil,“ řekl Chusajnov.

Rychlý přesun byl možný i proto, že šlo o malý kontingent vyzbrojený lehkými vozidly, jejichž pancéřování mělo odolat palbě z ručních zbraní a střepinám z granátů. Cílem akce bylo, aby mírové síly CSTO chránily strategická zařízení, včetně letišť a vojenských skladišť.

„Tato opatření uvolnila významnou část (kazašských) zdrojů pro přímé vedení protiteroristické operace a obecně pomohla omezit teroristickou aktivitu," dodal plukovník.  

Sice generálové šíří mezi lidem obecným informaci, že přesun vojenských jednotek na větší vzdálenost je otázka na mnoho dnů, ale to platí jenom v případě velkých jednotek se stovkami vozidel, spoustou techniky, ale i munice a dalšího materiálu.

V tomto případě přání učinit nemožné na počkání, zázrak do týdne, bylo reálné. Kontingentu v rámci operace CSTO stačilo přiletět s osobní výzbrojí a lehkými vozidly. Veškerou logistickou podporu získali na místě.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)